Bezdomovectví, násilí či závislosti se často dědí z generace na generaci. Co musí rodiče udělat, pokud to chtějí změnit?
Hana žije se synem po ubytovnách. Prošla si domácím násilím i závislostí na alkoholu. Teď se snaží postavit na vlastní nohy. Pro syna Františka chce něco víc. Lepší život. Není jednoduché se ze sociálně slabého prostředí vymanit. Jsou však rodiče jako Hana, kteří o to stojí.
Do organizace HoSt, která pomáhá rodinám v těžkých životních situacích, přicházejí lidé sami, nebo z donucení soudu či OSPODu. „U některých není motivace velká. Daří se nám však vysvětlit, proč je důležité se o děti starat. Aby měly jiný start, jiné podmínky, aby nebyly v prostředí, ze kterého se budou těžko hrabat ven,“ říká psychoterapeutka a ředitelka organizace HoSt Alžběta Candia Muñoz.
Když máte těžké dětství
Drtivá většina rodičů, se kterými pracovníci HoStu pracují, pochazí z dysfunkčních rodin, kde byla nějaká patologie nebo kde jeden z rodičů chyběl. Někteří prošli i dětskými domovy. „Aby rodiny změnily osud dětí, nejlepší je kombinace zásahu z vnějšku a osobního nastavení. Lidé musí mít vůli se svou situací něco udělat. My jim pomáháme tu vůli udržet. Pak to má smysl a výsledky jsou vidět,“ říká psychoterapeutka.
Děti v HoStu jsou poškozeny chováním svých rodičů – vleklými spory, konflikty, ponižováním, násilím na sobě či které vidí v rodině. „Takové děti nezažívají bezpečí a jistotu. Děti jsou dlouhodobě v permanentním ohrožení. Trauma se pořád vrací,“ vysvětluje Alžběta Candia Muñoz.
Jak se liší lidé z běžné praxe a rodiny ze znevýhodněného prostředí? Jaké je vyrůstat v rodině plné psychologů? Jaké vzpomínky má Alžběta na svého dědu, slavného psychologa Zdeňka Matějíčka? A co je důležité v rodičovství? To v první části podcastu s psychoterapeutkou Alžbětou Candia Muñoz probral lektor rodičovských kurzů a terapeut Honza Vávra, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.