Obrazovka a mobil často dětem pomáhají s velkými emocemi. Jak se ale bez nich naučí samy uklidnit?
Když rodiče menších dětí potřebují uvařit či poklidit, sahají po věci nejjednodušší – zapnou pohádky. Leckdy si však neuvědomují, že využili tzv. digitální dudlík. A i když jde o pět minut tady a pět minut tam, může v konečném důsledku jít o medvědí službu. „Sledování obrazovek má obrovský vliv na seberegulaci,“ říká specialistka na nové technologie Michaela Slussareff.
Co to zkusit jinak?
Pokud by rodič nechal dítě bez pohádky, možná by se válelo po zemi nebo viselo mámě na noze. Naučilo by se však něco důležitého. „Pro rodiče je těžké to vydržet, ale kdyby to zvládli a naučili se pracovat se svými emocemi, naučí se to děti taky, samy bez obrazovky,“ vysvětluje Michaela Slussareff.
Pokud ratolestem nabídneme externí regulátor, nepotřebují zvládat velké emoce. S těmi jim pomůže právě pohádka či mobil. A ony toho využívají častěji a častěji. „Ty emoce jsou hrozně velké, přerůstají je. Je to pro ně těžší a těžší zvládnout je bez obrazovky,“ říká Michaela Slussareff.
Bez mobilu ani ránu
Ve třech je ještě časté, že děti neumí pořádně ovládat své emoce. „Pokud se to ale učí až v osmi nebo 9 letech, protože se to předtím nenaučili, už to není ani sociálně akceptovatelné,“ upřesňuje Michaela Slussareff.
Sami rodiče často používají mobily jako únik z reality. Proto není divu, že to děti okoukají. „Dříve si rodiče na dětských hřištích štrykovali nebo četli, dnes často drží v ruce mobil,“ doplňuje Michaela Slussareff.
Jak spolu souvisí sledování obrazovek a schopnost dětí usnout? Proč by si měli rodiče s dětmi o obsahu na internetu a v médiích povídat? A jak je to s pornografií a dětmi? Více se dozvíte v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a specialistkou na nové technologie Michaelou Slussareff.
Michaela Slussareff se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí, a to i v rámci mezinárodních vědeckých skupin. O tématu přednáší na Univerzitě Karlově, Ústavu informačních studií a knihovnictví, oboru Studia nových médií a na University of New York in Prague. Spoluzaložila neziskovou organizaci Slow Tech Institute a také iniciativu Digitální zdraví dětí, která je určena rodičům, pedagogům, ale i pediatrům. Popularizuje aktuální vědecké výzkumy o negativním i pozitivním vlivu digitálních technologií na děti, přednáší na seminářích a konferencích. Kromě svého muže a dětí miluje jógu, hory, les a nakládaný hermelín.
Povídal si s ní terapeut Honza Vávra, lektor rodičovských kurzů, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.