Mluvit o svých potřebách, ptát se na ty partnerovy a užít si čas jen ve dvou. Díky tomu můžeme v partnerském vztahu žít jako dva spokojení jedinci a ne cizinci.
Muži se po narození potomků snadno ocitnou na vedlejší koleji. „Zaměření na děti trochu gumuje partnerský vztah,“ vysvětluje psycholožka Vlaďka Bartáková.
Kvůli takzvané specializaci se navíc světy obou rodičů mohou začít rozcházet. Zatímco táta, který celý den pracuje, si myslí: „Dřu tam a dělám to jen pro vás.“ Utahaná máma na rodičovské si večer říká: „Ty nevidíš, kolik práce tady doma mám.“ A má pocit, že jí rozhodně víc rozumí kámoška, se kterou vyráží na hřiště, než její partner.
Rande ve dvou jako za mlada
Když se vaše dítě cítí odstrčené nebo žárlí na sourozence, vždy pomůže společný čas jen s jedním rodičem. „My potřebujeme rovnici jeden plus jeden i v partnerství,“ říká Bartáková.
Rozhodně neuškodí sem tam starost o děti delegovat na prarodiče či jiné pomocníky. „Je potřeba trávení dobrého času společně. Hlavně zábavy,“ myslí si Bartáková. Právě ve dvojici se tvoří vztah. Když jsme jen máma a táta v rodině, tedy ve skupině, můžeme se začít odcizovat.
Hlavně spolu mluvit. Aspoň někdy
Pokud budeme jen tiše sedět a své potřeby nedáme najevo, šťastní budeme jen stěží. „Je nutné uvědomit si, jaké já mám potřeby ve vztahu a mluvím o nich? Znám tvoje potřeby? Nebo o tom dlouho mlčíme a prská z nás frustrace?“ doporučuje Bartáková. Každý z rodiny by měl být brán vážně.
Když jdete do banky, přečteme si smlouvu, kterou uzavíráte. „V rodině to je nepsaný kontrakt. Je důležité řešit, jestli jsme všichni spokojení. Je to jiné s jedním dítětem či dvěma. Jaká byla očekávání a zda se naplnila. Neměli bychom to nějak změnit?“ říká Bartáková, která doporučuje čas od času si s partnerem sednout a říci si, jak to mezi sebou máme.
Proč je potřeba i v partnerských vztazích dělat stále nové a nové dohody? A jak to mají třeba jiné páry? Více se dozvíte v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a psycholožkou Vlaďkou Bartákovou.
Vlaďka Bartáková je psycholožka, socioložka a lektorka, která radí, Jak vychovávat kluky či holky a nezbláznit se. Jak se k tomu dostala? „Divila jsem se, proč mi některé teorie nefungují, i když svým čtyřem synům říkám věci respektujícím způsobem a jak nejlépe umím,“ popisuje Bartáková. „Vzpomněla jsem si na vývojovou psychologii a že je potřeba brát v potaz hormony. Bylo úlevné si říct, že za něco může testoronový mozek,“ dodává. Více informací o Vlaďce najdete na jejím webu.
S Vlaďkou Bartákovou si povídal terapeut Jan Vávra, lektor rodičovských kurzů a s Ivanou Štefkovou spoluautor Rodičovské posilovny, výcviku odolnosti pro rodiče a rodiny.