Jít si zaběhat, na víno s kamarádkami nebo se jen zavřít do tiché místnosti. Zdrojů, které nám zlepšují náladu, bychom se neměli vzdávat ani v rodičovství. Stejně tak si řekněme o pomoc, když jsme na pokraji sil.
Když se Evě narodil Lukášek, stal se celým jejím světem. Snažila se uspokojit jeho potřeby a na sebe zapomněla. Až ji to po pár letech dohnalo. Rodičovství si neužívala, jen přežívala. Stav, který zná mnoho rodičů. „Je normální, že se matka po porodu zaměří na dítě. Horší je, když na sebe nemyslí ani po čase,“ říká psycholožka Vlaďka Bartáková, podle níž je nezazdrojované rodičovství akorát naštvané rodičovství.
Ať už matka či otec potřebují pro načerpání energie spánek, sport, procházky v přirodě nebo jen čas o samotě, kdy děti a povinnosti delegují na ostatní, měli by je dostat. „Musíme doplňovat svoje zdroje. Ty, při nichž čerpám energii, i takové, které mi pomáhají vědět co a jak s dětmi nebo jak být odolný proti stresu,“ myslí si Bartáková.
Nenásledujme slepě jen jednu teorii
Ze všech stran se na nás valí nejrůznější přístupy, jak být skvělými rodiči. Mnohdy to ale místo pomoci a úlevy přináší frustraci, stres a pocit selhání. Dobré je nelpět fanaticky na jedné teorii, ale vyzobávat si, co se hodí konkrétně pro vaši rodinu. „Je potřeba myslet na to, že každé dítě je jiné, každý rodič je jiný, třeba i fáze života je jiná,“ připomíná Bartáková.
I když se naše mysl ráda drží toho, co funguje, a zkouší to praktikovat pořád a pořád dokola, někdy je dobré zkusit to jinak. „Nejlepší je používat, co nám zrovna funguje a opouštět to, co nefunguje,“ radí Bartáková
Mnozí lidé chtějí své děti vychovávat dokonale. „Já vždy říkám, že 51 procent dobrého stačí,“ uvádí Bartáková. Protože i na první pohled skvělí rodiče dělají přešlapy. „Rozdíl je v tom, že zatímco dobrý rodič po uklidnění situace přijde za dítětem a vztah napraví, rodič takzvaně naprd hodí vinu na dítě a ještě ho v tom vykoupe,“ říká Bartáková.
Jak může rodič po vyhrocené situaci vztah s dítětem napravit? Proč holčičky špatně snášejí, když na ně táta zvýší hlas? A kluci po chvíli zařadí hlas matek mezi šumy? Více se dozvíte v podcastu s Janem Vávrou a Vlaďkou Bartákovou.
Vlaďka Bartáková je psycholožka, socioložka a lektorka, která radí, Jak vychovávat kluky či holky a nezbláznit se. Jak se k tomu dostala? „Divila jsem se, proč mi některé teorie nefungují, i když svým čtyřem synům říkám věci respektujícím způsobem a jak nejlépe umím,“ popisuje Bartáková. „Vzpomněla jsem si na vývojovou psychologii a že je potřeba brát v potaz hormony. Bylo úlevné si říct, že za něco může testoronový mozek,“ dodává. Více informací o Vlaďce najdete na jejím webu.
S Vlaďkou Bartákovou si povídal terapeut Jan Vávra, lektor rodičovských kurzů a s Ivanou Štefkovou spoluautor Rodičovské posilovny, výcviku odolnosti pro rodiče a rodiny.