Jsou často plačtivé a vybíravé, ale i nápadité a starostlivé. Hypersenzitivní děti prožívají jinak.
Simona si myslela, že po náročném porodu bude už jen dobře. Vždyť její kamarádky měly spokojená miminka. Realita ale byla jiná. Syn Lukáš hodně plakal, špatně spal. Když se později přidaly noční můry, vybíravost v jídle a emoční hroucení, mělo okolí jasno. Simona něco dělá špatně, vždyť ostatní děti se chovají jinak.
Až o mnoho let později maminka zjistila, že má doma vysoce citlivé dítě. Kdyby to věděla dříve, ušetřila by si soustu proplakaných nocí. „Hodně by pomohlo slyšet, že to je v pořádku. Že dítě jen hodně vnímá a jde o reakci organismu, jak se vyrovnává s intenzivním prožíváním,“ vysvětluje psycholožka Petra Prest. Právě tolerance a nehodnocení pomohou nejlépe nejen rodičům, ale i samotným dětem.
Jiný neznamená horší
Vysoce citlivé děti jsou kreativní, často vymyslí úžasné věci. Jsou v kolektivu hodně vnímavé a napojené na ostatní. „Říká se, že hypersenzitivita má svůj důvod v každém živočišném druhu, i u lidí. Vede nás k jiným hodnotám. K citlivosti, zájmu o druhé, k jemným nuancím,“ vysvětluje Petra Prest.
Na druhé straně se však objevují i vlastnosti, které by někteří rodiče u svých dětí radši neviděli. A když svým dětem nerozumí, snaží se jim je zakazovat. Hypersenzitivní děti jsou vysoce dráždivé, často těkají očima a pozorují okolí. Bývají mnohdy plačtivé a špatně spí. „Kvůli velké nabuzenosti jim dělá problém se uklidnit,“ říká Petra Prest. Mohou mít problém se stolicí.
Takové děti bývají stydlivé. Trvá jim delší dobu, než se zapojí do kolektivu. Navíc nemají moc rády změny. Reagují emotivně do smutku, i do radosti. Často jsou vybíravé v jídle. „Některé chutě jsou pro ně tak intenzitvní, že se jim radši vyhýbají,“ vysvětluje psycholožka.
Všeho moc škodí
Svět očima hypersenzitivních dětí je jiný. Barevnější a pestřejší, ale také hlučnější a nebezpečnější. Útok na jejich smysly mohou zapříčinit přetížení a vyčerpání. „Může se stát, že když s vysoce citlivým dítětem půjdete do kina, bude mít noční můry,“ říká Petra Prest. Náročné pro ně může být ale i strávit celý den ve škole či školce.
Citlivé dítě by po náročném programu mělo mít možnost odpočinout si a vstřebat zážitky o samotě nebo se svými nejbližšími. Každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného. „Je na rodiči zjistit, co jeho dítěti nejvíce pomáhá,“ uzavírá Petra Prest.
Jaké jsou citlivé děti? Rozumí si dobře hypersenzitivní rodiče i citlivé ratolesti? Co může pomoci k jejich spokojenému soužití? Více se dozvíte v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a psycholožkou Petrou Prest.
Petra Prest je psycholožka a gestalt terapeutka. Se svým manželem a dvěma dětmi žije ve Francii. Zabývá se lidmi s vyšší citlivostí, ke kterým sama patří.
S Petrou Prest si povídal terapeut Honza Vávra, lektor rodičovských kurzů, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.