Šárka si vždy myslela, že je jiná. Trochu divná. Na rozdíl od svých rodičů a kamarádů vše přehnaně řešila a prožívala. Někdy ji zasáhly silné emoce, jindy si z přemíry podnětů připadá unavená. Velká úleva přišla, když narazila na popis hypersenzitivních lidí. Pochopila, že je naprosto v pořádku, netrpí psychickou poruchou ani nejde o trauma z dětství.
Stejně jako u Šárky i u dalších vysoce citlivých lidí za silné prožívání může nervová soustava. „Takoví lidé to mají už od narození. Jejich mozek intenzivně vnímá všechno. I drobnosti. Člověk, jehož mozek vjemy takto nezpracovává, si jich ani nevšimne,“ vysvětluje psycholožka Petra Prest, která se sama řadí k vysoce citlivým lidem.
Jen trošku více času
V dnešní době se cení hlavně rychlost, výkon a síla. Což nebývá doménou hypersenzitivních lidí. „Nejde jen o velkou vnímavost, ale také o hluboké přemýšlení, které vede k tomu, že nám trvá déle než zpracujeme nějakou myšlenku nebo zareagujeme na podnět zvenku,“ říká Petra Prest.
Vysoce citliví lidé ve skupině často potřebují čas, aby se rozkoukali. Nepatří mezi střelce, kteří vypálí od boku první nápad. „Naše centra zpracovávají myšlenky hlouběji, což je vidět i na magnetické rezonanci. Když si dáme na čas, dokážeme skvěle využít svoje nápady a řekneme třeba něco hlubšího, co ostatní nečekají,“ přibližuje Petra Prest.
Z nevýhody výhodou
U vysoce citlivých lidí může snadno dojít k přehlcení podněty a vyčerpání. Pak nemají daleko k úzkostem a depresím. Když ale svůj život přizpůsobí, mohou využít zejména pozitiva, která hypersenzitivita přináší.
„Síla je v tom, že vnímáme malé nuance. Třeba si hned po příchodu všimneme, jaká je kde atmosféra nebo že někomu není dobře. Je tam velká kapacita pro vztahy, empatie, svědomitost, zodpovědnost a hloubka přemýšlení,“ vyjmenovává Petra Prest.
Citliví lidé jsou také často kreativní. Mají estetické cítění a umělecké sklony. Tím, že vnímají detaily, umějí se často radovat z každodenních věcí. „Nepotřebují se hnát za velkými věcmi. Radost jim udělá barevné listí nebo že si přičichnou ke kaštanu,“ doplňuje Petra Prest.
Jak to mají hypersenzitivní lidé se změnami? Jsou více náchylní k závislostem? A jak vychovávat citlivé děti, abychom jim neublížili? Více se dozvíte v podcastu s terpaeutem Janem Vávrou a psycholožkou Petrou Prest.
ra Prest je psycholožka a gestalt terapeutka. Se svým manželem a dvěma dětmi žije ve Francii. Zabývá se lidmi s vyšší citlivostí, ke kterým sama patří.
S Petrou Prest si povídal psychoterapeut Honza Vávra, lektor rodičovských kurzů, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.