Jakmile přijde miminko do rodiny, stanou se jeho potřeby prioritou. Rodiče by ale neměli zapomínat ani na sebe. Aby místo štěstí nedorazila frustrace.
Patrik hrál v metalové kapele. Každý třetí víkend vyrážel na koncerty do klubů po celé republice. Jakmile se mu narodil syn Jáchym, kytaru schoval do sklepa. Vždyť dráha muzikanta přeci nejde dohromady s rodinným životem a malými dětmi.
Stejně jako výše zmíněný tatínek, i mnoho dalších rodičů rezignuje po narození potomka na svoje záliby. Přitom jako ve všem v životě, i zde je důležitá určitá rovnováha. A najít kompromis. „Není potřeba se vzdát svých koníčků, ale přizpůsobit se v nových podmínkách,“ říká psycholožka Hana Vaníčková.
Stačí dobře znát sám sebe a svoje potřeby. Muzikant tělem i duší bude rád za možnost zahrát si sem tam ve zkušebně nebo na koncertech v okolí. Bývalá volejbalistka si může najít partu lidí a jednou týdně si jít s nimi zahrát. A milovnice společnosti si může jednou týdně najít hlídání a zaskočit na skleničku nebo se realizovat při pořádání dětských párty.
Myslet i trochu na sebe
Co se volného času pro sebe týče, v rodičovství není jednoduché najít balanc. Abychom jasně poznali, co si zasloužíme a můžeme dovolit, ale abychom nepokosili celé rodinné pole. „Když máme malé ležící miminko, tak jsou priority dané. Pak už méně,“ vysvětluje Vaníčková s tím, že není ideální rozhodnout se, že budu chodit do sauny a držet se toho za každou cenu. I když děti měly těžký den a nutně potřebují maminku.
Pokud si ujasníme své potřeby, nejde změny provést rychle a rázně. Naopak, je dobré je zavádět postupně a pomalu. „Když chceme, aby nám partner více pomáhal, je potřeba laskavost k sobě, rodině i k němu, aby si na to zvykli. I pro ně je to nové, musí to přijmout a přizpůsobit se,“ myslí si Vaníčková.
Proč je dobré znát sám sebe a své potřeby? Jak je možné, že nás někdy respektující výchovné přístupy mohou dovést do bodu, kdy dětem ustupujeme? Jak držet své hranice? Proč je důležité vyvážit empatii a rodičovskou autoritu? Více se dozvíte v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a psycholožkou Hanou Vaníčkovou.
Hana Vaníčková je psycholožka a psychoterapeutka. Nejvíc se zabývá krizovou intervencí a biosyntetickou psychoterapií, která hledá rovnováhu mezi tím, co si myslíme, cítíme a naším tělem. Hana je také vedoucí chatu Linky bezpečí a jedna ze zakladatelek projektu Vztek matek.
S Hanou Vaníčkovou si povídal terapeut Honza Vávra, lektor rodičovských kurzů, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.