Návrat k přírodě je nyní oblíbený přístup v jídle i oblečení. Tak proč ne v předškolním vzdělávání?
Banda divochů, která běhá po lese. Tak si lesní školky představují lidé, kteří je neznají, nebo jim nejsou nakloněni. Přitom se v nich nevychovávají malí Mauglí.
Lesní školky nabízejí dětem něco, co si klasické mateřinky dovolit nemohou. „Tlupa tam je sociálně funkční, protože je přehledná. Máme 15 dětí a dva dospěláky. Průvodce má šanci každé z dětí opravdu poznat a může se mu individuálně věnovat, když to potřebuje,“ vyvrací mýty předsedkyně Asociace lesních mateřských škol a průvodkyně v jedné z nich Tereza Valkounová.
Čelit větru, zimě
Pod ochranou rodičů. Hlavně žádné problémy, které by musely překonat. Zejména městské děti dnes nemají každý den možnost trénovat svoji odolnost. V lesních školkách je to jinak. „Děti jsou celý rok venku, vystaveny vnějším vlivům, které jsou přirozené a nejsou zapeklitě složité,“ vysvětluje Tereza Valkounová. Důležité je, aby byly v teple a suchu. „S pomocí průvodce prochází v novém kolektivu něčím, co pro ně může být náročné,“ říká Valkounová.
Jít za hlasem přírody
Lidé dlouhá tisíciletí žili v kmenech v přírodě. Dá se tak říct, že lesní školky jsou návratem ke kořenům. „Když se podíváme, mezi jakými jsme barvami, vůněmi a materiály, je to něco jiného, než na co je naše genetická výbava zvyklá,“ myslí si Tereza Valkounová.
Podle ní jsou lidé učenliví tvorové, kteří se vzdálili tomu, s čím evoluce počítá. „Vidíme to u dětí. Často nevnímáme jejich základní potřebu, a to je pohyb. Ještě nedávno se děti pořád někde hemžily. Teď říkáme, že jsou zlobivé a neposedné,“ vysvětluje s tím, že pokud dětem pohyb nedopřejeme, nemůžeme se divit, že nejsou schopné se něčemu soustředěně věnovat.
Jak napomáhá pohyb k správnému rozvoji dětí? Kolik je v ČR lesních školek a jak fungují? A proč lesní školky na rozdíl od těch klasických lákají muže? Více se dozvíte v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a předsedkyní Asociace lesních mateřských škol Terezou Valounovou.
Tereza Valkounová je předsedkyní Asociace lesních mateřských škol, průvodkyní a jednou ze zakladatelek školky Hvězdy v lese. Na základě doktorského studia na Pedagogické fakultě UK sleduje uplatnění vzdělávání pro udržitelný rozvoj, které ji přivedlo k hlubšímu zájmu o lesní mateřské školy. Ty objevila a zamilovala si během studijního pobytu v Německu. V roce 2010 stála u zrodu Asociace lesních mateřských škol. Od té doby přispívá k rozvoji lesních MŠ nejen v České republice ale i v dalších zemích Evropy. Vyjednává legislativní podmínky pro vzdělávání dětí v přírodě. Tereza zastává názor, že děti mají právo na hru v kontaktu s přírodou jakožto jejich základní vývojovou potřebu. Společně s Petrem Danišem editovala knihu Nejlepší hry z lesních školek.
Povídal si s ní terapeut Honza Vávra, lektor rodičovských kurzů, který s Ivanou Štefkovou vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.