To, jak k dětem přistupujeme, je ovlivňuje do dalšího života. John Gottman rozlišil čtyři rodičovské přístupy na základě reakcí rodičů na emoce dětí ve vypjatých situacích. Svůj pohled opřel o dlouhodobý výzkum – děti sledoval od čtyř let věku až do dospělosti.
John Gottman a Jeffrey DeClaire zahájili v roce 1986 rozsáhlou studii ve městě Champaign ve státě Illinois. Na základě reakcí rodičů na emoce dětí ve vypjatých situacích popsali čtyři různé rodičovské přístupy, z nichž pouze ten poslední děti světem emocí provází a rozvíjí jejich emoční inteligenci.
Emoční inteligenci rodičů popsali jako schopnost vnímat emoce dětí, projevovat vůči nim empatii, utěšovat je a být jim v oblasti emocí průvodcem. U dětí ji popsali jako schopnost ovládat své impulzy, motivovat se, odkládat potěšení, rozeznávat emoce druhých a vyrovnávat se s životními zlomy.
Emoční inteligenci ovlivňuje vrozený temperament, tvarují ji interakce s rodiči či jinými pečujícími osobami. Dospělí mohou dětem ukazovat, jak se z nepříjemných prožitků a emocí vracet zpět k pocitu bezpečí, jak nalézat útěchu. Tento prožitek schází dětem, na jejichž potřeby a emoce rodiče nereagují.
Rodičovské přístupy
Odmítavý rodič
Odmítá, ignoruje či zlehčuje negativní emoce svých dětí. Zachází s pocity dítěte jako s nedůležitými, triviálními. Přeje si, aby negativní emoce dítěte, co nejrychleji zmizely. Vnímá je jako způsob, kterým ho dítě manipuluje. Bagatelizuje události, které emoce spustily, snižuje jejich závažnost pro dítě. Neusiluje o řešení problému. Věří, že většina problémů se časem vyřeší samovolně.
Děti se tak učí, že jejich pocity jsou špatné, nevhodné, nedůležité. Mohou se domnívat, že jsou kvůli svým pocitům špatné, nebo jiné. Nemají k dispozici nástroje, jak s emocemi zacházet.
NESOUHLASNÝ rodič
K projevům negativních emocí je kritický a děti za ně kárá či trestá. Soudí a kritizuje emoční projevy dítěte. Zdůrazňuje potřebu konformity a vhodného chování. Věří, že emoce je třeba vždy udržet pod kontrolou. Emoční projevy považuje za projev slabosti, který snižuje šance na přežití. Je přesvědčený, že negativní emoce jsou neproduktivní. Když se jimi zabýváme, ztrácíme cenný čas.
Děti se tak učí, že jejich pocity jsou špatné, nevhodné, nedůležité, je třeba je skrývat. Mohou se domnívat, že jsou kvůli svým pocitům špatné, nebo jiné. Nemají k dispozici nástroje, jak s emocemi zacházet.
VoLNĚ VYCHOVÁVAJÍCÍ rodič
Uznává a přijímá emoce dětí, neukazuje jim však, jak s nimi zacházet, nenastavuje jim hranice chování. Volně přijímá všechny emocionální projevy dítěte. Nenabízí možné alternativní způsoby chování. Věří, že s negativními emocemi nejde dělat nic jiného než je nechat odejít. Nepomáhá dítěti řešit problémy a neukazuje mu, jak je může řešit. Zvládání negativních emocí považuje za hydraulický proces – stačí emoce uvolnit a vylít a ony odejdou.
Děti se neučí se svými emocemi zacházet. Mají problém se soustředit, navazovat přátelství a vycházet s ostatními.
Emoční kouč
Vnímá negativní emoce jako součást života a jako příležitost učit své děti, jak se vyrovnávat s nástrahami života a vybudovat si s nimi hlubší vztah. Svět negativních emocí vidí jako důležitou a významnou součást rodičovství. Nezlehčuje dětské emoce, nedělá si z nich legraci. Neříká dítěti, jak by se mělo cítit. Využívá emotivní chvíle jako příležitost naslouchat dítěti. Vyjadřuje empatii, projevuje náklonnost. Pomáhá dítěti emoce pojmenovat a hledat řešení. Stanovuje limity a ukazuje, jaké způsoby vyjádření emocí jsou přijatelné.
Děti se učí důvěřovat svým emocím, zacházet s nimi a řešit problémy. Děti si více věří, dobře se učí a lépe vychází s ostatními.
Jaké další výchovné přístupy můžeme rozlišit? A proč je důležité znát ten svůj? Více se dozvíte v podcastu s psycholožkou Ivanou Štefkovou a terapeutem Honzou Vávrou.
Psycholožka Ivana Štefková poznává a objevuje resilienci ~ schopnost ohnout se, ale nezlomit. Terapeut Honza Vávra je lektor rodičovských kurzů. Společně vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.
Odkazy na literaturu zmiňovanou v podcastu:
Thomas Gordon – Výchova bez poražených
J. Gottman – Raising an Emotionally Intelligent Child
D. Baumrind – Child care practices anteceding three patterns of preschool behavior