Jako rodiče často věříme tomu, že nám děti nelžou. Výzkumy naopak ukazují, že se nám nedaří rozeznávat lži vlastních dětí. Pokud chceme proměnit to, jak naše děti ke lži přistupují, pomůže nám, když se zaměříme na to, jak řešíme konflikty.
Přicházíme si pro dítě do školky. Paní učitelka si nás bere stranou a šeptá: „Slyšela jsem od Toníčka, že se rozvádíte. Je něco, s čím vám můžeme pomoci?“ Vyděšeně se na ni díváme. Není to pravda. Proč syn lhal? Co to znamená? A jak to vysvětlíme paní učitelce?
Děti objevují lež kolem třetího roku života a často lžou proto, aby se vyhnuly trestu. Pokud se místo hledání viníka zaměříme na hledání řešení, otevřeme jim prostor pro pravdu a vytváření důvěry.
Proč děti lžou?
Protože nás nechtějí zklamat. Protože neumí prosadit svou potřebu jiným způsobem. Lžou, když chtějí zapadnout mezi vrstevníky, nebo když je chtějí ochránit. Lež pro ně může být způsob, jak přetvářet realitu, nebo jí unikat.
Lhaní můžeme nevědomky podpořit svým vlastním chováním. Jsou situace, ve kterých dětem sami z různých důvodů lžeme. Říkáme, že dárky nosí Ježíšek, předstíráme radost z nevhodného dárku. Když místo zakazování lhaní o něm začneme s dětmi mluvit, vedeme je k poznání, že lhaní o důležitých věcech vede ke ztrátě důvěry a že pravda je něco, čeho si ceníme.
V kolika letech děti začínají lhát? Jak lži vnímají? A proč dětem prospívá prostor, kam rodiče nevidí? Více se dozvíte v podcastu s psycholožkou Ivanou Štefkovou a terapeutem Honzou Vávrou.
Psycholožka Ivana Štefková se věnuje tématu psychické odolnosti. Terapeut Honza Vávra je lektor rodičovských kurzů. Společně vytváří podpůrný prostor pro rodiče a rodiny Rodičovská posilovna.
V podcastu si povídáme o knihách Why kids lie? od Paul Ekmana a NurtureShock od Po Bronsona a Ashley Merryman.